• shadow of chernobyl
  • clearsky
  • call of pripyat
  • stalker 2
  • metro 2033
  • modding
  • larp
  • Čerrnobyl
  • forum
         | scorpions.cz | cheater.cz | gta.cz | mafia | gothic | nfs | tgames | doom3 | worms | webtech | ...
 
Datastors ModPack: Clear Sky Datastors ModPack: Shadow of Chernobyl Nebuďte lamy!
Zobraziť témy bez odpovede | Zobraziť aktívne témy Aktuálny čas je Uto Mar 31, 2020 1:50 am



Odpovedať na tému  [ Príspevkov: 38 ]  Choď na stránku Predchádzajúci  1, 2, 3  Ďalší
 Fukushima 
Autor Správa
Zbynigga
Zbynigga
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Uto Apr 03, 2007 3:16 pm
Príspevky: 3746
Bydlisko: Čelákovice
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Doprdele, ze to tak musim rict. Jaka vysoka radiace?
V tuto chvíli je nutné si uvědomit další triviální pravdu, která médiím nedochází: Věta "Radiace v místě X je dvacetkrát vyšší než obvykle" znamená něco zcela jiného, než věta "Radiace v místě X je dvacetkrát vyšší, než je pro člověka zdravé". Věta "Na dvoře elektrárny je zdraví nebezpečná radiace" (pravda) znamená něco zcela jiného než "30 km od elektrárny je zdraví nebezpečná radiace" (nepravda).

Konstrukce jaderných elektráren ve Fukušimě
Elektrárny ve Fukušimě maji takzvané varné reaktory, zkráceně BWR (boiling water reactor). Varné reaktory se podobají tlakovým hrncům. Jaderné palivo ohřívá vodu, ta se vaří a mění v páru, která posléze pohání turbíny, vyrábějící elektrickou energii, pára je poté ochlazována, kondenzací se mění ve vodu a ta je znovu ohřívána jaderným palivem. Tento tlakový hrnec pracuje při teplotách kolem 250°C.

Jaderným palivem je oxid uranu. Oxid uranu je keramická hmota s vysokým tavným bodem, zhruba 3000°C. Palivo je vyráběno v podobě malých válečků (zhruba o velikosti jednoho dílku stavebnice LEGO). Ty jsou poté vloženy do dlouhé trubky ze slitin zirkonia s tavným bodem 2200°C, která je poté zapečetěna. Tato trubice se nazývá palivová tyč. Tyto palivové tyče jsou poté sdružovány do skupin po více kusech a několik takových skupin posléze tvoří celý reaktor. To vše dohromady je označováno jako „jádro“.

Zirkoniový obal je prvním stupněm bezpečnosti. Odděluje radioaktivní palivo od okolí.

Jádro je poté umístěno do tlakové nádrže. Ta je zmíněným tlakovým hrncem, o kterém jsme mluvili před chvílí. Tlaková nádrž tvoří druhý stupeň bezpečnosti. Jedná se o pořádně odolný hrnec, navržený tak, aby vydržel teploty několika stovek stupňů Celsia. Tím jsou v podstatě ošetřeny situace, kdy ještě lze obnovit systémy chlazení.

Veškerý „hardware“ jaderného reaktoru – tlaková nádrž a veškeré potrubí, čerpadla, nádrže chladící tekutiny (vody) – jsou poté uzavřeny do třetího obalu. Třetí obal je hermeticky uzavřený (vzduchotěsně) a jedná se o velmi masivní bublinu z nejodolnější oceli a z betonu. Třetí obal je navržen, postaven a testován s jediným cílem: odolat po neomezeně dlouhou dobu kompletnímu roztavení jádra reaktoru. Za tímto účelem je pod tlakovou nádrží (druhý bezpečnostní obal) vytvořen velký a velice odolný betonový zásobník, umístěný uvnitř třetího obalu. Je to takzvaná „jaderná jímka“. Pokud se začne jádro tavit a tlaková nádoba praskne (a případně se roztaví), zachytí jímka jak roztavené palivo, tak i vše ostatní. Obvykle je navržena tak, aby se roztavené jaderné palivo co nejvíce rozprostřelo a mohlo tak rychleji vychladnout.

Tento třetí bezpečnostní obal následně obklopuje ještě samotná reaktorovna. Ta slouží jako vnější ochrana, která je navržena s cílem chránit reaktor před vlivem počasí, ale v zásadě ničeho dalšího - právě k jejímu poškození při výbuchu ve Fukušimě došlo.

Základy jaderných reakcí

Uranové palivo vytváří teplo prostřednictvím štěpných procesů. Velké atomy uranu jsou štěpeny na atomy menší. Tím vzniká teplo a neutrony (jedna z částic, které tvoří atom). Když neutron narazí do jiného atomu uranu, tento se štěpí, uvolní se další neutrony a tak to probíhá dál a dál. To je takzvaná jaderná reakce.

Dát k sobě spoustu palivových tyčí a nechat je prostě být by mělo velice rychle za následek prudký nárůst teploty a po zhruba 45 minutách by se palivové tyče roztavily. Tady je jistě dobré připomenout skutečnost, že palivo v jaderném reaktoru nemůže NIKDY způsobit řetězovou reakci explozivního charakteru, k jaké dochází při použití jaderné bomby. Vytvořit jadernou bombu je vlastně docela těžké (zeptejte se Íránců). Výbuch v Černobylu byl způsoben nadměrným tlakem, výbuchem vodíku a protržením všech ochranných obalů, což mělo za následek rozptýlení jaderného paliva do ovzduší (tzv. „špinavá bomba“). Proč k tomu nedošlo a nedojde v Japonsku zmíním níže.

Aby bylo možné štěpnou reakci v reaktoru řídit, používá jeho obsluha takzvané „řídící tyče“. Řídící tyče pohlcují neutrony a okamžitě zastavují štěpnou reakci. Jaderný reaktor je navržen tak, že pokud vše funguje optimálně, jsou řídící tyče zcela vytažené. Chladící voda odvádí vytvářené teplo (a mění ho na páru a elektřinu) stejnou rychlostí, jakou ho jádro produkuje. A při standardní operační teplotě kolem 250°C se vše pohybuje v poměrně velkých pásmech tolerance.

Háček spočívá v tom, že poté, co jsou do jádra spuštěny řídící tyče a zastavena štěpná reakce, jádro stále ještě vytváří teplo. Uran „zastavil“ štěpnou reakci. Ale při procesech jeho štěpení vzniká celá řada vedlejších radioaktivních materiálů, především izotopy cesia a jódu, tedy radioaktivní verze prvků, které se posléze rozštěpí na menší atomy a přestanou být radioaktivní. Tyto prvky se nadále štěpí a produkují teplo. Protože už nedochází k jejich regeneraci štěpením uranu (uran se přestal štěpit po vložení řídících tyčí), celý proces zvolna utichá a jádro několik dní zvolna vychládá až do okamžiku, kdy jsou všechny vedlejší radioaktivní prvky spotřebovány.

A právě toto zbytkové teplo je v současné době zdrojem všech problémů.

Prvním „druhem“ radioaktivního materiálu je tedy uran v palivových tyčích, plus vedlejší radioaktivní prvky, které vznikají štěpením uranu taktéž uvnitř palivových tyčí (cesium a jód).

Dochází zde ale ještě ke vzniku druhého typu radioaktivních materiálů mimo palivové tyče. Hlavní rozdíl: tyto radioaktivní materiály mají velice krátký poločas rozpadu, což znamená, že se velice rychle mění v neradioaktivní prvky. Pokud říkám rychle, myslím tím v řádu sekund. Takže i v případě, že dojde k jejich úniku do okolí, tak ano, došlo k úniku radioaktivního materiálu, ale ne, není to vůbec nebezpečné, ani v nejmenším. Proč? Než dokážete vyslovit slovo „radionuklid“, budou už neškodné, protože se rozloží na prvky, které nejsou radioaktivní. Těmi radioaktivními prvky jsou N-16, radioaktivní izotopy (neboli verze) dusíku (vzduchu). Mezi další patří vzácné plyny jako argon. Ale odkud se berou? Když dochází ke štěpení uranu, uvolňují se neutrony (viz výše). Většina z těch neutronů narazí do jiných uranových atomů a budou tak udržovat v chodu řetězovou štěpnou reakci. Ale některé z nich opustí palivovou tyč a narazí na vodní molekuly nebo na molekuly vzduchu, které jsou ve vodě obsaženy. Poté může dojít k tomu, že je neutron „zachycen“ neradioaktivním prvkem. Ten se stane radioaktivním. Jak bylo zmíněno výše, takový prvek se svého nového neutronu velice záhy zbaví a znovu se promění do své původní neškodné podoby.

Co se stalo ve Fukušimě
Zemětřesení, které zasáhlo Japonsko, bylo pětkrát silnější než nejsilnější zemětřesení, pro jaké byla tamní jaderná elektrárna navržena (Richterova škála je logaritmická – rozdíl mezi stupněm 8.2, pro který byla elektrárna stavěna, a 8.9, které ji postihlo, je pětinásobek, nikoliv 0.7 násobek). Takže první bod pro japonské stavitele – všechno odolalo horším podmínkám než mělo.

Když elektrárnu zasáhlo zemětřesení o síle 8.9, byly jaderné reaktory automaticky odstaveny. Během několika sekund po začátku zemětřesení byly do jádra spuštěny řídící tyče a štěpná reakce uranu se zastavila. Teď bylo na chladícím systému, aby odváděl zbytkové teplo. To činí asi 3 % tepla, které vzniká za normálních provozních podmínek.

Zemětřesení zničilo externí zdroje energie jaderných reaktorů. To je jedna z nejvážnějších katastrof, jaké mohou jadernou elektrárnu postihnout, a v souladu s tím je proto takovým „výpadkům“ při návrhu záložních systémů elektráren věnována patřičná pozornost. Protože elektrárna samotná byla odstavena, nemůže si elektrickou energii generovat sama.

Zhruba hodinu se vše dařilo. Došlo ke spuštění jedné sady z několika sad nouzových dieselových generátorů, které poskytovaly potřebnou elektřinu. Pak ale přišla tsunami mnohem silnější, než s jakou bylo při návrhu elektrárny počítáno. Ta zničila veškeré dieselové generátory, které byly k dispozici, včetně několika jejich záloh.

Při návrhu atomových elektráren se konstruktéři řídí specifickými pravidly, označovanými někdy jako „hloubková obrana“. To znamená, že vše navrhnete tak, aby to odolalo nejhorší katastrofě, jakou si dovedete představit, a pak elektrárnu postavíte tak, aby i přesto zvládla výpadek jednoho kritického systému (ke kterému podle vás ani nemohlo dojít) po druhém. Tsunami, která jedním zásahem vyřadí veškeré záložní generátory, je typickým příkladem takové situace. Poslední úrovní obrany je třetí ochranný obal (viz výše), který dokáže vše, ať se děje cokoliv, ať jsou řídící tyče spuštěné či vytažené, jádro roztavené či v pořádku, udržet uvnitř reaktoru.

Když došlo k výpadku generátorů, obsluha reaktoru přepnula provoz na záložní baterie. Ty byly koncipovány jako jeden ze záložních systémů primárních záložních systémů a měly poskytovat energii pro chlazení reaktoru po dobu osmi hodin. Což také splnily.

V průběhu oněch osmi hodin bylo třeba najít další zdroje energie a elektrárnu na ně napojit. Energetická síť byla následkem zemětřesení vyřazena z provozu. Dieselové generátory byly zničeny vlnou tsunami. Takže byly dovezeny mobilní dieselové agregáty.

Tady se vše začalo vážně komplikovat. Elektrárnu nebylo na externí generátory možné napojit (připojovací vidlice se lišily). Jakmile tedy došlo ke spotřebování baterií, nebylo dál možné zbytkové teplo odvádět.

V tuto chvíli se začala obsluha elektrárny řídit bezpečnostními postupy, které odpovídají situaci „ztráty chladících systémů“. Znovu se jedná o jeden z kroků „hloubkové obrany“. Dodávka energie pro chladící systémy neměla nikdy kompletně selhat, ale selhala, takže obsluha v ochranných opatřeních ustoupila o krok zpět. To vše, jakkoliv šokující se nám to může zdát, je součástí každodenních cvičení, kterými pracovníci obsluhy procházejí, včetně zvládání situací kompletního roztavení jádra.

Právě v tuto chvíli se začalo o roztavení jádra mluvit v médiích. Protože pokud nedojde k obnově chlazení, dříve nebo později se jádro roztaví (po řadě hodin nebo i dní) a na řadu přijde poslední ochranný prvek, jaderná jímka a třetí ochranný obal.

V tuto chvíli ale bylo cílem zvládnout zahřívání jádra a zajistit, že první ochranný obal (zirkoniové tyče s jaderným palivem) i druhý ochranný obal (náš tlakový hrnec) zůstanou nepoškozené a funkční po co nejdelší dobu, aby měli technici čas na opravu chladících systémů.

Protože je chlazení jádra velice zásadní věc, má reaktor chladících systémů celou řadu, každý v několika variantách (systémy čištění reaktorové vody, odstraňování zbytkového tepla, chlazení izolace reaktorového jádra, chlazení nouzových chladicích kapalin či systém pro nouzové chlazení jádra). Kdy který z nich selhal nebo neselhal není v tuto chvíli zcela jasné.

Takže se představte náš tlakový hrnec na plotně, zapnuté na mírný plamen, ale zapnuté. Obsluha používá veškeré chladící možnosti, které má k dispozici, aby se zbavila co největšího množství tepla, ale zvolna začíná stoupat tlak. Nyní je prioritou zachování prvního ochranného obalu (tedy udržet teplotu palivových tyčí pod 2200°C) i druhého ochranného obalu, tlakové nádoby. Aby nedocházelo k poškození tlakové nádoby (druhý ochranný obal), bylo třeba čas od času tlak snížit. Protože je taková činnost v případě nouze naprosto klíčová, má reaktor 11 tlakových ventilů. Obsluha nyní začala průběžně vypouštět z reaktoru páru, aby tak snížila tlak v reaktoru samotném. V tuto chvíli se teplota jádra pohybovala okolo 550 °C.

V této fázi se začaly objevovat zprávy o „úniku radioaktivního záření“. Výše jsem doufám vysvětlil, proč vypouštění páry čistě teoreticky skutečně odpovídá vypouštění radioaktivního materiálu do ovzduší, ale proč to nebylo a ani není jakkoliv nebezpečné. Radioaktivní dusík a vzácné plyny nejsou pro lidské zdraví žádnou hrozbou.

Někdy v průběhu tohoto vypouštění došlo k výbuchu. Výbuch vznikl v prostorách za třetím ochranným obalem (naší „poslední obrannou linií“), tedy někde v budově samotné. Nezapomínejme na to, že budova kolem reaktoru nemá z hlediska zadržování radiace naprosto žádnou funkci. Není zcela jasné, co se vlastně stalo, ale nejpravděpodobněji došlo k něčemu takovému: Obsluha se rozhodla vypouštět páru z tlakové nádoby nikoliv přímo do okolí elektrárny, ale do prostor mezi třetím obalem a budovou (aby minimalizovala radioaktivitu páry, unikající mimo prostory budovy). Problém je v tom, že při vysokých teplotách, kterých jádro v této fázi dosáhlo, se mohou vodní molekuly „rozkládat“ na kyslík a vodík – tedy velice výbušnou směs. A k výbuchu došlo a ten poškodil budovu, ve které je umístěn samotný reaktor. Právě taková exploze, ovšem uvnitř tlakové nádoby, vedla k výbuchu elektrárny v Černobylu (protože byl tamní reaktor špatně navržen a obsluha se zachovala chybně). Taková exploze ve Fukušimě nikdy nehrozila. Problém vzniku směsi vodíku a kyslíku je jedním z klíčových problémů při návrhu jaderné elektrárny (tedy přinejmenším pokud nejste ze Sovětského svazu), takže reaktor je vybudován a obsluhován tak, aby k němu uvnitř ochranných obalů nikdy nemohlo dojít. Došlo k němu mimo ně, což sice nebylo zamýšleno, ale jednalo se o jednu z předvídaných možností a bylo to víceméně v pořádku, protože taková exploze pro žádný z ochranným obalů nepředstavovala jakékoliv riziko.

Tlak byl tedy pod kontrolou a docházelo k vypouštění páry. Pokud budete pod svým tlakovým hrncem stále udržovat zapnutou plotnu, dojde samozřejmě k tomu, že vám z něj bude pozvolna ubývat voda. Jádro je ponořeno v několikametrové hloubce, aby k odhalování prvních částí palivových tyčí došlo až po určitém čase (hodiny, dny). Jakmile hladina vody klesne pod horní úroveň palivových tyčí, dosáhnou tyto odhalené části kritické teploty 2200°C asi po 45 minutách. V tento okamžik dojde k selhání prvního ochranného obalu, tedy zirkoniové trubice.

A právě to se začalo dít. Do chvíle, kdy došlo k jistému poškození (velmi malému, ale přesto poškození) obalu některých palivových tyčí. Samotné radioaktivní palivo bylo stále v pořádku, ale okolní zirkoniový obal se začal tavit. Nyní došlo k tomu, že se do páry začaly mísit vedlejší produkty štěpných procesů uranu – radioaktivní cesium a jód. Hlavní problém, uran, byl stále pod kontrolou, protože tyče z oxidu uranu vydrží až 3000°C. Je potvrzeno, že v páře, která byla z elektrárny vypouštěna, bylo naměřeno malé množství cesia a jódu.

Zdá se, že právě to bylo signálem přejít k plánu B. Malé množství cesia, které bylo zjištěno, bylo pro obsluhu znamením, že první ochranné obal některé z tyčí vbrzku selže. Plánem A bylo obnovení provozu klasických chladících systémů jádra. Proč se je obnovit nepodařilo je zatím nejasné. Jedním z možných vysvětlení je to, že tsunami odstavila / znečistila veškeré zdroje čisté vody, které jsou pro chlazení používány.

Voda v chladících systémech je velice čistá a demineralizovaná (podobná destilované). Důvodem, proč používat takto čistou vodu, je právě výše zmíněná aktivace uranovými neutrony: čistá voda je proti ní mnohem odolnější, takže v ní ke vzniku radioaktivních prvků takřka nedochází. To nemá na jádro vůbec žádný vliv – tomu je jedno, čím ho ochlazujete. Ale pokud musí obsluha a technici pracovat s aktivovanou (tedy mírně radioaktivní) vodou, stěžuje jim to práci.

Plán A ale selhal – chladící systémy byly mimo provoz nebo nebylo k dispozici více čisté vody – takže přišel čas na Plán B. Zdá se, že se událo toto:

Aby obsluha zabránila roztavení jádra, začala ke chlazení používat mořskou vodu.

Podstatné je, že jaderné palivo v tuto chvíli vychladlo. Protože štěpná reakce byla zastavena už před dlouhou dobou, vzniká pouze velice malé množství zbytkového tepla. Velké množství chladící vody, které bylo použito, dostačuje k tomu, aby si s ním poradilo. Protože se jedná o opravdu velké množství vody, nevzniká v jádru dost tepla na to, aby v něm vznikalo jakkoliv významné množství tepla. Kromě toho je do mořské vody přidávána kyselina boritá. Ta se chová jako „tekutá řídící tyč“. Ať už v jádru dochází k jakémukoliv zbytkovému štěpení, bór na sebe naváže neutrony, které při něm vznikají, čímž ochlazování jádra ještě více urychlí.

Elektrárna se ocitla velice blízko úplnému roztavení jádra. Pokud by se mu bývalo nepodařilo zabránit, nejhorší, k čemu by došlo, by bylo asi toto: Pokud by nebylo možné využít mořské vody, pokračovala by obsluha ve vypouštění páry za účelem snižování tlaku. Pak by došlo k úplnému zapečetění třetího ochranného obalu, aby při roztavení jádra nedošlo k úniku žádného radioaktivního materiálu. Po jeho roztavení by následovalo období vyčkávání na to, až dojde k rozpadu všech vedlejších radioaktivních produktů štěpného procesu a k usazení veškerého radioaktivního materiálu na stěnách. Poté by došlo k obnovení funkce standardních chladících systémů, s jejichž pomocí by bylo roztavené jádro ochlazeno na zvladatelnou teplotu. Ochranný obal by byl uvnitř vyčištěn. Poté by začal nepříjemný úkol oddělit roztavené jádro od samotného obalu a kousek po kousku nyní opět ztuhlé jaderné palivo přesunout do transportních kontejnerů a odvézt ke zpracování. V závislosti na stupni poškození by byl daný blok elektrárny buď opraven nebo demontován.

- Elektrárna je bezpečná a bezpečná zůstane.

- Japonsko má na svém kontě jadernou havárii čtvrté úrovně INES: jaderná havárie s místními následky. To je nepříjemné pro společnost, které elektrárna patří, ale nikoho jiného se to nedotýká.

- Při vypouštění páry z tlakové nádoby došlo k úniku radiace. Veškeré radioaktivní izotopy z aktivované páry zmizely (rozpadly se). Došlo k úniku velmi malého množství cesia a jódu. Pokud jste zrovna ve chvíli, kdy k jejich vypouštění došlo, seděli fukušimské elektrárně na komíně, pravděpodobně byste měli přestat kouřit, abyste se dožili stejně vysokého věku, jakého jste se mohli dožít předtím. Izotopy cesia a jódu byly odneseny do moře a nikdo se s nimi už nesetká.

- Došlo k mírnému poškození prvního ochranného obalu. To znamená, že do chladící vody uniklo i jisté množství radioaktivního cesia a jódu, ale nikoliv uranu ani jiných opravdu nebezpečných materiálů (oxid uranu se ve vodě „nerozpouští“). Uvnitř třetího ochranného obalu jsou zařízení, která si dokáží s podobným znečištěním chladící vody poradit. Dojde k jejímu vyčištění, cesium a jód budou odděleny a později uloženy v bezpečném skladu jako radioaktivní odpad.

- Mořská voda, která byla používána jako chladící kapalina, bude do jisté míry aktivovaná. Protože byly plně zasunuty řídící tyče, štěpná reakce uranu neprobíhala a tedy se na aktivaci vody nijak nepodílela. Její vedlejší radioaktivní produkty (cesium a jód) byly už v této fázi zásahu také prakticky pryč, protože štěpení uranu dávno přestalo. To míru aktivace vody dále snižuje. Pointa je ta, že dojde k nízké úrovni aktivace použité mořské vody, která bude taktéž odstraněna dekontaminačními zařízeními v rámci elektrárny.

- Mořská voda bude postupně nahrazena klasickou chladící vodou.

- Jádro reaktoru bude rozebráno a přepraveno ke zpracování, tak jako v případě standardní výměny palivových tyčí.

- Palivové tyče a celá elektrárna budou zkontrolovány, zda nedošlo k jejich poškození. To bude trvat zhruba 4-5 let.

- Bezpečnostní systémy všech japonských elektráren budou posíleny tak, aby vydržely zemětřesení o síle 9.0 a tsunami (či ještě více).

- Nejzávažnějším problémem bude dle mého názoru dlouhodobý nedostatek elektřiny. Došlo k odstavení 11 z 55 reaktorů ve všech japonských elektrárnách, které bude třeba zkontrolovat, čímž klesne výroba elektrické energie jadernými elektrárnami v Japonsku o 20 %, přičemž jaderné elektrárny do japonské rozvodné sítě dodávají celkově 30 % energie. Nezajímal jsem se aktivně o možný dopad na elektrárny, které nebyly katastrofou přímo postižené. Ke kompenzaci budou pravděpodobně využity plynové elektrárny, které obvykle slouží jen pro vykrývání extrémních špiček. Netuším, jakým způsobem Japonsko získává ropu, plyn či uhlí, ani jaké škody postihly přístavy, rafinérie, sklady a dopravní sítě, či jak byly poškozeny rozvodné systémy. To vše vám ale v důsledku v Japonsku navýší účty za elektřinu a patrně můžete očekávat častější výpadky po dobu oprav a během energetických špiček.

- To vše je jenom zlomkem z mnohem většího problému. Je třeba si poradit se stavbou útulků, dodávkami pitné vody a jídla, se zdravotní péčí, s opravami dopravní a komunikační infrastruktury, ale také s dodávkou elektřiny. Ve všech těchto oblastech bude nutno čelit nemalým problémům a komplikacím.

Zdroj

_________________
Obrázok Obrázok Obrázok


Str Mar 16, 2011 9:13 am
Profil ICQ
Mírně zkušený
Mírně zkušený
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Pon Dec 03, 2007 2:36 am
Príspevky: 260
Bydlisko: Kosice
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Nasiel som zaujimavy konspiracny dokument,ktory popisuje,ze usa ma technologiu na zmenu pocasia. :shock:
http://www.youtube.com/watch?v=Bp4gUH2isYo" onclick="window.open(this.href);return false;
Co sa tyka hlavneho protagonistu tohto dokumentu(Jesse Ventura),herec(hral spolu so Schwarznegerom vo filme Predator 1),byvaly wrestlingovy zapasnik,byvaly guverner statu Minnesota.A ma slovenske korene.To vsetko som vygooglil. :idea:


Naposledy upravil Tomas240 dňa Str Mar 16, 2011 2:05 pm, celkovo upravené 1



Str Mar 16, 2011 10:09 am
Profil ICQ
Součást Zóny
Součást Zóny
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Pon Dec 17, 2007 8:36 pm
Príspevky: 2151
Bydlisko: Po dlouhých pěti letech konečně opět uklizený pokojík
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
A onen slavný HAARP.
Pokud by tomu tak skutečně bylo, tak proč nejsou schopni odvracet hurikány, které jim pravidelně pustoší zemi?
Tyhle Teslovy teorie o přenosu volné energie na určité místo za pomoci ionosféry jsou víceméně skutečně pouze šílené teorie.
Tesla byl prostě (jak to nejlépe napsat) "geniální šílenec".
Prostě se smiř s tím, že zatím jediný způsob "ovládání počasí" je solení mraků.

_________________
Balada pro hospodského rváče:
Všichni chlapi v hospodě měli krví potřísněné ruce.
Jenom já hubu ...

Sergeant Of The Master Sergeants Most Important Person Of Extreme Sergeants TO THE MAX!


Str Mar 16, 2011 11:39 am
Profil
Součást Zóny
Součást Zóny
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Pon Dec 17, 2007 8:36 pm
Príspevky: 2151
Bydlisko: Po dlouhých pěti letech konečně opět uklizený pokojík
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Česká vláda a armáda zase projevily "inteligenci a snahu šetřit".
Do Japonska posílají dva speciály pro naše filharmoniky, ale nikoho už nenapadlo, aby tyto letouny byly na cestu tam využity pro přepravu humanitárních potřeb, které jsou nepochybně v oblasti zasažené zemětřesením, ničivou vlnou a následnými problémy s JE potřeba.
Člověk v tísni také mlčí, ten už jen řve ve chvíli, kdy je třeba vybrat na nákup zbraní čečenským separatistům.
Holt takovej klasickej čechystán.

_________________
Balada pro hospodského rváče:
Všichni chlapi v hospodě měli krví potřísněné ruce.
Jenom já hubu ...

Sergeant Of The Master Sergeants Most Important Person Of Extreme Sergeants TO THE MAX!


Str Mar 16, 2011 1:06 pm
Profil
Zbynigga
Zbynigga
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Uto Apr 03, 2007 3:16 pm
Príspevky: 3746
Bydlisko: Čelákovice
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
A jen jedna poznamka pro zakladatele topiku. Ta elektrarna je Fukušima.

_________________
Obrázok Obrázok Obrázok


Str Mar 16, 2011 3:49 pm
Profil ICQ
Mírně zkušený
Mírně zkušený

Registrovaný: Sob Máj 05, 2007 7:11 pm
Príspevky: 378
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
case - dobré! (palec hore tu neni)

Fukušima = Fukushima (pravidlá českej a slovenskej transliterácie japončiny a čínštiny z 20. rokov 20. storočia) druhá verzia je anglická transliterácia, v internetovej dobe akosi praktickejší (ale nie lepší!)

Pár faktov na doplnenie:
Zirkón sa taví pri cca 1850°C, ale - pri 700-800°C už dochádza k tepelnej disociácii vody - rozkladá sa na kyslík a vodík a zirkón funguje ako katalizátor rozkladu a za druhé - zirkón sa môže zapáliť a potom horí aj s vodou (zirkón sa používa v ohňostrojoch pre niektoré efekty - za určitých podmienok horí i lepšie ako horčík či hliník)

Voda - plní úlohu moderátoru (spomalovača neutrónov) a chladiva. Ak vyvrie, štiepna reakcia v reaktore sa spomalí/zastaví, ale - palivové tyče prestanú byť chladené a rýchlo sa zahrievajú teplom z rozpadu štiepnych produktov. A toho "zvyškového tepla" je toľko, že čerstvo vytiahnutá palivová tyč sa dokáže za pár minút sama roztaviť! Preto sa musí okamžite presunúť do bazénu v medzisklade hneď vedľa reaktoru. Tam zotrvá najmenej niekoľko týždňov, kým sa produkcia tepla zníži natoľko, že ju možno vytiahnuť z vody na zhruba hodinu a presunúť do ďalšieho skladovacieho bazénu, už mimo budovu reaktoru.
Oba bazény, v reaktorovni i mimo musia mať chladiaci okruh - voda v nich je teplá až horúca, bežne sa udržuje na cca 30-40°C, ale dokázali by za pár dní aj vyvrieť - čo sa na Fukušime aj stalo.

_________________
Obrázok Obrázok Obrázok Obrázok


Štv Mar 17, 2011 12:37 pm
Profil
Zelenáč

Registrovaný: Štv Mar 17, 2011 2:01 pm
Príspevky: 1
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Napsáno vcelku správně.

V případě roztavení jádra ale může dojít k tomu, že "množství" 235U se začne blížit kritičnosti a jaderná reakce se začne opět rozbíhat. Proto Japonci sypou do reaktoru kyselinu boritou. Bor má poměrně velký účinný poloměr pro pohlcování neutronů. V případě zhroucení a roztavení jádra to ale moc účinné nebude. Teplota varu B2O3 je pouze 1860 C - tj. v tavenině UO4 nebude bor přítomen. To může vést k tomu, že tavenina na dně reaktoru (obálky reaktoru) se může dostat blízko ke kritičnosti - začne opět probíhat štěpná reakce. Tavenina si tím pádem začne sama "přitápět".

Dále, je nutno si uvědomit, že v reaktoru probíhá také toto:
238U +n -> 239U ; 239 U ->239Np + e; 239Np -> 239Pu. Tím pádem, v palivu je po určité době přítomno také plutonium.


Štv Mar 17, 2011 2:23 pm
Profil
Mírně zkušený
Mírně zkušený

Registrovaný: Sob Máj 05, 2007 7:11 pm
Príspevky: 378
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Jedna vec je, čo sa bude diať s BO3, druhá vec, čo sa bude diať v "reaktorovej tavenine" obecne. Na roztavenie tabliet UO2 treba teplotu cez 2865°C - pri takej teplote sa už spoľahlivo roztaví aj celé vnútro reaktoru, teda samotná oceľová konštrukcia, v ktorej sú palivové tyče uložené (BTW čisté železo vrie pri 2862°C).

Pokiaľ sa teda také niečo stane, v prvej fáze bude zrejme existovať tavenina zo železa/ocele, materiálov regulačných tyčí, obalov palivových tyčí (zirkón/zircaloy) a ďalších materiálov z vnútornej konštrukcie reaktoru, v ktorej budú palivové tablety - tie sa potom pomerne rýchlo zhromaždia na dne reaktorovej nádoby.

Väčšina materiálov taveniny je však celkom špatný moderátor, takže väčšina vznikajúcich neurónov bude "rýchlych" a ako také budú z taveniny "neužitočne" unikať. Navyše, aj dno reaktoru je obvykle riešené tak, aby prípadná tavenina nemal "vhodné" geometrické usporiadanie.

_________________
Obrázok Obrázok Obrázok Obrázok


Uto Mar 22, 2011 5:51 pm
Profil
Zbynigga
Zbynigga
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Uto Apr 03, 2007 3:16 pm
Príspevky: 3746
Bydlisko: Čelákovice
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Rad bych zde uvedl na pravou miru dalsi novinarske senzace a to zamoreni morske vody v okoli elektraren. Ano, do mere je vypoustena radioaktivni voda a byly namereny hodnoty 3000x a pozdeji i 4000x prevysujici limity pro aktivitu jodu 131. Hrozne cislo co?
Ovsem je potreba vedet dve veci. Jod 131 ma polocas rozpadu 8 dni, tedy jeho aktivita velmi rychle klesa a druha, daleko dulezitejsi vec je, ze tato limita je 50 Bq/l, tedy polovicni hodnota limity pro kojeneckou vody. No a v mase morske vody se zakratko rozredi a ztrati.

Kazdopadne situace ve Fukusima I je porad dost vazna a zvladnout situaci da jeste odne prace, sirenim novinarske paniky urcite nicemu neprospeje.

_________________
Obrázok Obrázok Obrázok


Pon Apr 04, 2011 6:25 pm
Profil ICQ
Zelenáč

Registrovaný: Pia Apr 29, 2011 5:24 am
Príspevky: 83
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Nechcem tu zakladať ďalšie téma tak to hodím sem.
Zaujímalo by ma ak by sa zopakovala PRESNE rovnaký scenár ako v chernobyle v nejakej inej elektrárni (čo už ako semtex povedal je možné a to z rovnakých dôvodov ako pri chernobyle)
Čím by material ktorý by bol roztrúsený na a okolo elektrárne odvážali, lebo ako som počul technika kvôli vysokej radiácii po pár minútach skolabovala (hlavne tie ktoré boli nasadené na strechu elektrárne).
Su teraz v roku 2012 nejaké technológie (stroje) ktoré dokážu odolať takému vysokému žiareniu a normálne pracovať?

_________________
Obrázok


Str Feb 29, 2012 4:11 pm
Profil
Zelenáč
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Str Jún 23, 2010 10:30 am
Príspevky: 175
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Zaujimava otazka Psychotoxic, co sa tyka odolnosti voci radiacii, tak je na tom, nazvime to "historicka technika" lepsie ako moderne zariadenia. Napriklad take elektronky myslim neboli v odolnosti voci radiacii doteraz prekonane, tiez s tym suvisi aj nizsia uroven integracie a "inteligencie" robotov. Radiacia samotna sposobuje najma rusenie, ktore moze mat potom za nasledok znicenie zariadenia tym, ze dojde napr. k chybe v riadeni vykonovych casti, ktore potom zhoria, alebo je proste zariadenie iba neschopne funkcie a ked ziarenie prestane posobit moze kludne dalej fungovat. Pravdepodobne pri extremnej intezite ziarenia dojde priamo aj k poskodeniu samotnych komponentov. Tu by so malo byt vysvetlene podrobnejsie: http://en.wikipedia.org/wiki/Radiation_hardening

Podla mna najspolahlivejsie riesenie je pouzit robota, u ktoreho by sa priamo silovo riadili jednotlive motory, teda ku kazdemu motoru by isli silove kable a samotne riadenie by bolo na mieste kde je uz uroven radiacie priatelna. Este lepsie riesenie je pouzit hydraulicke pohony a riadenie, stale je ale problem napriklad s tym ze kedze ma robot pracovat na dialku chce to nejaku kameru a snimace, ktore su samozrejme na radiaciu citlive. Kamera sa ale tiez da nahradit napr. pouzitim zvazku optickych vlakien. Nemam teraz cas hladat, ale predpokladam ze sa urcite vyvijaju nejake roboty prave do takychto podmienok.


Str Feb 29, 2012 10:23 pm
Profil
Mírně zkušený
Mírně zkušený

Registrovaný: Sob Máj 05, 2007 7:11 pm
Príspevky: 378
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Robot, u ktorého by sa po drôtoch posielalo priamo napájanie jednotlivých motorov a aktuátorov je veľmi neohrabaný. Potrebuje prívodný kábel s desiatkami vodičov - a taký kábel je hrubý, ťažký a značne neohybný.

Krehnutia konštrukčných materiálov od radiácie by som sa nejak extrémne neobával - u správne zvolených materiálov sa to začína prejavovať pri tisícnásobkoch až milion násobkoch smrteľnej dávky pre človeka (a tá je cca 500 rad). Je to zaujímavé pre konštrukciu reaktorov, ktoré sú vystavené obrovským neutronovým tokom po celé desaťročia, ale pre robota alebo nejaký manipulátor už menej - ten pobudne v nebezpečnom priestore pár dní (v horšom prípade hodín) čistého času - a môže ísť na úložisko rádioaktívneho odpadu. Navyše radiačné krehnutie nie je okamžité a prejavuje sa naplno až po nejakej dobe od skončenia ožiarenia. Horšie je to s rôznymi plastickými hmotami, ktoré od radiácie krehnú a degradujú celkom rýchlo...

Polovodiče
Dobre navrhnuté a vyrobené ECL obvody vydržia cez 10 milionov rad, pokiaľ sú urobené technológiou kremík na zafírovej podložke, tak ešte zhruba desať krát viac. Samozrejme, nemožno použiť žiadny vyšší stupeň integrácie, už integrácia na úrovni 100 tranzistorov na jeden chip je na hrane, ale na základné prvky riadenia to stačí, rovnako aj na zostavu kamery so snímacou elektronkou - kvalita obrazu v dnešnej dobe nič moc, ale tu sa hrá v prvom rade na radiačnú odolnosť.
Zvyšok riadiaceho systému musí byť buď tienený (a to je náročné na hmotnosť a rozmery) alebo mimo nebezpečného priestoru - a treba hodne dlhé káble.

_________________
Obrázok Obrázok Obrázok Obrázok


Str Mar 14, 2012 2:37 am
Profil
Zelenáč
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Str Jún 23, 2010 10:30 am
Príspevky: 175
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
No tak som si zase trochu rozsiril obzor, s ECL som sa doteraz prakticky nestretol, fajn vediet ze to ma aj taketo vyhody. Keby sa na pohon pouzili jednosmerne motory, pri ktorych je riadenie pomerne jednoduche, urcite by sa to dalo zrealizovat a potom uz len pouzit relativne tenky kabel na riadenie z dialky.

Inak na toto som dnes narazil, nemam si to cas teraz precitat, ale vyzera to ako celkom vycerpavajuci clanok na tu to temu :D
http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.26.1063&rep=rep1&type=pdf
Typek si vybral zaujimavu temu diplomovej prace :)


Str Mar 14, 2012 11:43 am
Profil
Zbynigga
Zbynigga
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Uto Apr 03, 2007 3:16 pm
Príspevky: 3746
Bydlisko: Čelákovice
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Jenom k tem robotum. Nemam o tom moc prehled, takzese mozna zeptam jako blb.
Jak jsou resene stroje, ktere pracuji ve vesmiru a jsou tak vystaveny primo gama zareni?
Respektive by me zajimaly daleke sondy, ktere leti i nekolik let vesmirem.

Jo, abych nebyl uplne oftopik.
Rok I

_________________
Obrázok Obrázok Obrázok


Str Mar 14, 2012 12:37 pm
Profil ICQ
Zelenáč
Obrázok užívateľa

Registrovaný: Str Jún 23, 2010 10:30 am
Príspevky: 175
Odpoveď s citáciou
Poslať Re: Fukushima
Trochu som poobede kukal po nete ako je to vlastne s tou radiaciou vo vesmire a pre ludi je to pri dlhsom pobyte mimo obeznej drahy zeme vcelku pruser. Na obeznej drahe su este stale chraney magnetickym polom ale udajne dalej moze byt ziarenie doslova "viditelne", nasiel som clanok kde bolo popisovane, ze castice s vysokou energiou dokazu pri prechode okom sposobit viditelny vnem, ktory astoronauti popisovali ako zablesky, ktore niekedy nastavali aj niekolkokrat za minutu. Telo ma navyse oproti elektronike pruser, ze je citlivejsie na kumulovanu davku, okrem toho, ze ma ovela nizsiu aj smrtelnu davku. Udajne tych par dni letu na mesiac je pripustne riziko, ale napr. mars je zatial nerealny aj z tohoto dovodu.

K tym druziciam a podobnym veciam pracujucim v kozme este jedna dolezita vec, ziarenie, ktore sa vyskytuje v kozme (teraz nemyslim to prichadzajuce zo slnecnych erupcii) je udajne ovela vacssi pruser ako klasicka gama. Castice, ktore sa tam mozu vyskytnut mozu mat velmi vysoku energiu. Zaujimava uvaha ktora tam bola je, ze tienenie napr. kovovym stitom moze byt niekedy kontraproduktivne, pretoze pri dopade kozmickeho ziarenia na stit moze dojst k sekundarnej emisii, ktora moze byt niekedy este skodlivejsia. Je to vcelku zaujimava problematika. DOkonca niekto uvadzal, ze este vhodnejsim materialom mozu byt plasty ako napr. polyetylen.

Linky sem uz nedam, ale da sa toho najst hafo, staci pogooglit napr. deep space radiation a podobne. Napr: http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=18137.0


Str Mar 14, 2012 7:24 pm
Profil
Zobraziť príspevky z predchádzajúceho:  Zoradiť podľa  
Odpovedať na tému   [ Príspevkov: 38 ]  Choď na stránku Predchádzajúci  1, 2, 3  Ďalší

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť


Nemôžete zakladať nové témy v tomto fóre
Nemôžete odpovedať na témy v tomto fóre
Nemôžete upravovať svoje príspevky v tomto fóre
Nemôžete mazať svoje príspevky v tomto fóre

Hľadať:
Skočiť na:  
cron